* Co je žloutenka typu A a jak se účinně chránit

Actualized 2008-01-22

Více informací o žloutence typu A

Žloutenka je vžitý název pro několik různých onemocnění. Správný výraz je hepatitida, zánět jater způsobený různými viry. Podle typu viru, který játra napadl, se virové hepatitidy dělí na několik typů - A, B, C, D a E. Charakteristický příznak zežloutnutí kůže, sliznic a očního bělma se může, ale nemusí objevit u každého pacienta. Žloutenka je tedy pouze projev (symptom) onemocnění a může být i projevem jiné nemoci, než je hepatitida.
Hepatitidy typu A a B jsou nejrozšířenější a lze se proti nim nechat očkovat.
 
Hepatitida typu A:
(dříve označovaná jako infekční žloutenka)

! ŽLOUTENKA TYPU A NENÍ JEN NEMOC ŠPINAVÝCH RUKOU !
 
Onemocnění způsobuje virus, který do organismu vniká ústy. Inkubační doba trvá průměrně měsíc, ale již 1-2 týdny před tím, než se objeví první příznaky, může člověk infikovat další osoby. V této době ještě ani sám nemocný netuší, že je zdrojem nákazy pro své okolí.
Přenos přímým stykem od jedné osoby k druhé.
 
K přenosu dochází zpravidla při těsném kontaktu v dětských kolektivech nebo rodinách. Infikovaný člověk může nemytýma rukama kontaminovat okolní předměty nebo potraviny. První se většinou nakazí děti. Díky jejich nízké odolnosti (jen 4% dětí ve věku do 15 let má protilátky!) a vysoké infekčnosti se žloutenka rychle šíří ve školách, školkách a rodinách. Zvýšený výskyt pozorujeme vždy koncem léta a v podzimních měsících, kdy propukají menší či větší epidemie. Pouhým mytím rukou se přenosu nákazy zabránit nedá.

Přenos nepřímým stykem znečištěnou vodou či potravinami
 
Odpadní vody obsahující virus mohou znečistit zdroje pitné nebo užitkové vody. Nakazit se je možné například ze zmrzliny, z kostek ledu v nápojích nebo, ale také z ovoce a zeleniny omyté či zalévané infikovanou vodou. Virus mohou obsahovat i nedostatečně tepelně zpracované ryby, krabi, ústřice a jiní mořští živočichové.

Jak se PROJEVUJE
 
V prvním stadiu má podobné příznaky jako chřipka (únava, teploty, svalové bolesti). Po několika dnech se objeví zažívací potíže (zvracení, bolesti v horní části břicha, nechuť k jídlu, někdy lehký průjem). Později se objevuje světlá stolice, tmavá moč, zežloutnutí kůže a očního bělma. Onemocnění může probíhat i bez příznaků, nejčastěji u dětí. Se zvyšujícím se věkem je průběh onemocnění závažnější a u starších nemocných může končit i úmrtím.

Jak se LÉČÍ

Zatím neexistuje příčinná léčba této nemoci! Proto je pouze podpůrná, režimová a dietní: nemocní jsou 2 týdny izolováni na infekčním oddělení (při těžším průběhu déle), následuje dlouhá rekonvalescence v pracovní neschopnosti. Po dobu 6-12 měsíců je nutné dodržovat jaterní dietu, nesmí se konzumovat alkohol, omezeny jsou sportovní aktivity. Při nedodržení těchto doporučení hrozí návrat onemocnění, další zdravotní komplikace a může dojít i k trvalému poškození jater. Všichni, kteří byli ve styku s nemocným se navíc musí podrobit tzv. zdravotnímu dozoru - opakovaně chodí na odběry krve.

Jak se CHRÁNIT
 
Nejúčinnější ochranou proti žloutence typu A je včasné očkování, protože ani pečlivé dodržování hygienických návyků přenosu této choroby nezabrání!
 
Kdo je OHROŽEN

Nejohroženější skupinou jsou děti předškolního a školního věku, mladí dospělí do 35 let a cestovatelé (i do jihoevropských zemí).
Ve zvýšeném riziku nákazy virem žloutenky typu A jsou také někteří lidé při výkonu svého povolání (zdravotníci, vojáci, policisté, celníci, pracovníci soudů a vězeňské služby, letecký personál, průvodci CK, řidiči dálkové dopravy, pracovníci s odpady, vychovatelé a učitelé).

Hepatitida typu A a CESTOVÁNÍ
 
Turisté z vyspělých zemí se nejčastěji nakazí průjmy, malárií, následuje hepatitida typu A, kapavka a hepatitida typu B. Proti průjmům, malárii a kapavce očkování neexistuje. Z nemocí, proti kterým se dá chránit očkováním, je hepatitida A na prvním a hepatitida B na druhém místě.
Turisté si žloutenku A často přivezou z dovolené u teplých moří včetně Středozemního a Jaderského, kde se nejčastěji nakazí infikovanými potravinami, z kostek ledu v nápojích připravených z infikované vody, z nedostatečně tepelně zpracovaných ryb nebo mořských živočichů, kteří žijí v pobřežních vodách, z ovoce a zeleniny, které byly omyty v závadné vodě.